Články

Teambuilding ve 234.PP

V jednoduchosti by šlo teambuildingové aktivity rozdělit (mimo jiné) na tyto časti:

1) Kontaktní, u kterých se jedná především o tělesný kontakt členů družstva, aby opadly pomyslné bariery a vedle sebe mohli muži trávit bez ostychu i ty více intimní situace. Pozn: nejedna se v žádném případě o nic, co by jen vzdáleně připomínalo homosexualitu... (Pozn. editora: Ale jedná ;-) ...) , i když se takto příslušníci 234.PP často jeví.

2) Společné úsilí, ať již vykonávají fyzicky náročné práce, či musí společnými silami řešit složité situace vyžadující kapku iniciativy a důvtipu. Jde především o to, aby si jednotlivec uvědomil, že sám nezmůže tolik co v sehrané skupině. Dále se projeví schopnost velitele skupiny, jenž musí vhodně rozdělit jednotlivé úkoly, aby celek správně fungoval.

3) Cvičení formou hry, kde se nejvíce projeví netýmoví hráči, jejichž snaha o vlastní prospěch ničí snahu celého družstva.

Konkrétní formy:

Kontaktní forma může například vypadat takto: jednotka nastoupena v libovolném počtu stojící v těsném řadu se položí břichem na zem, jedinec ležící nejvíce vlevo započne překonávat své kolegy na druhou stranu pomocí libovolné techniky, nejčastěji plížením, kotouly, valením sudu, ale i během atd. Na konci řady zalehne opět těsně vedle kolegy a takto se řada posouvá terénem. Pro větší efektivitu lze jednotku nasměrovat do lokality z bahnitým či vodnatým potenciálem. Další možností je například řízená minuta agrese mezi dvěma jedinci, ve stylu řecko-římského zápasu, je ovšem nutno dodržovat meze bezpečnosti a ponechat emoce stranou. Jinak bude mít snažení o utužení jednotky opačný efekt. Z kontaktních her není špatnou volbou například stavba lidské pyramidy, nebo podobné, viz: Video 1

Ve formě společného úsilí může jít například o transport těžkého břemene, jenž by jednotlivec neměl šanci sám odnést, nebo transport zraněného do týlu apod. Jednotka musí zvolit vhodnou metodu transportu, pokud nemá nosítka tak například zbudovat provizorní, rozdělit vystroj a vyzbroj zraněného mezi zdravé spolubojovníky apod. Dále se může jednat o společnou výstavbu menší ženijní záležitosti, jako je například provizorní lávka přes potok, strážní posed nebo okop pro vozidlo.

Při cvičení formou hry lze využít některé z tzv. psychoher, které lze najít ve specializovaných publikacích (mnoho z nich jsme si donesli ze Sokola). Těcho her je opravdu velké množství, pro příklad uvedu třeba hru se stanovou tyčí. Několik lidi stojí v těsném dvojřadu proti sobě tak, že ruce ohnuté v loktech mají střídavě mezi sebou. Na kazováčcích mají položenou dlouhou tyč (např. prutová skládací tyč ze stanu dlouhá aspoň 2,5 metru. Jejich úkolem je položit ji pomalu na zem, ovšem za podmínky, že se všichni hráči budou neustále tyče dotýkat. Zdá se to být jednoduché - opak je ovšem pravdou. Stačí, aby jednotlivec měl jen o něco rozdílné tempo sestupu a rozhodí celek. (Pozn. editora: K této hře je potřeba znalý jedinec, který kontroluje dodržování pravidel. V jednom kolektivu se dá tato hra "řádně užít" jen jednou, proto doporučuju pečlivé vysvětlení pravidel, provedení a odborný dohled.)

Samozřejmě největším a nejúčinnějším teambuildingovým faktorem je a zůstane humor a na ten máme u nás v praporu specialisty prvního řádu. Za své mluví například nesčetná videa které naleznete na servu youtube.

Video 2

Video 3

Video 4

Video 5

Video 6